Daňové přiznání 2023: Všechny důležité termíny na jednom místě

Základní termín podání 3. dubna 2023

Základní termín pro podání daňového přiznání za rok 2022 připadá na 3. dubna 2023. Toto datum je klíčové pro všechny daňové poplatníky, kteří jsou povinni podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Je důležité si uvědomit, že původní zákonný termín 1. dubna 2023 připadá na sobotu, proto se deadline automaticky posouvá na nejbližší následující pracovní den. V tomto případě tedy na pondělí 3. dubna 2023.

Každý, kdo musí podat daň z nemovitosti přiznání bez pomoci daňového poradce, by měl zbystřit. No a když už se do toho daň z nemovitosti přiznání pustíte, je fakt důležitý to taky včas zaplatit - jinak vám finanční úřad napálí pokutu, což nikdo nechce. Termín platby je stejný jako pro odevzdání. Hele, jestli máte jen příjem ze zaměstnání a podepsané prohlášení k dani (třeba i u více zaměstnavatelů postupně), nemusíte se stresovat - daň z nemovitosti přiznání řešit nemusíte, protože tohle všechno za vás udělá zaměstnavatel v ročním zúčtování.

Základní termín se vztahuje na poplatníky, kteří měli v roce 2022 příjmy: ze samostatné činnosti (podnikání), z nájmu nemovitostí, z příležitostných činností nad 30 000 Kč, ze zaměstnání od více zaměstnavatelů souběžně, nebo příjmy ze zahraničí. Také se týká těch, kteří chtějí uplatnit daňové slevy a odpočty, které nelze zohlednit v ročním zúčtování u zaměstnavatele.

Je důležité zmínit, že pokud poplatník nestihne podat daňové přiznání v základním termínu, začnou nabíhat sankce. Pokuta za pozdní podání činí 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, maximálně však do výše 5 % stanovené daně. Pokud je daňové přiznání podáno s prodlením delším než 5 pracovních dnů, minimální pokuta činí 1 000 Kč.

Pro elektronické podání daňového přiznání lze využít aplikaci EPO na Daňovém portálu Finanční správy nebo datovou schránku. Elektronické podání je povinné pro poplatníky, kteří mají zpřístupněnou datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Ostatní mohou využít klasickou papírovou formu podání.

V případě, že se poplatník rozhodne využít služeb daňového poradce nebo má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, prodlužuje se lhůta pro podání daňového přiznání až do 3. července 2023. Podmínkou je však včasné podání plné moci k zastupování daňovému poradci, a to nejpozději do 3. dubna 2023. Tato plná moc musí být doručena příslušnému finančnímu úřadu.

Prodloužená lhůta do 3. července 2023

Pokud jste nestihli podat daňové přiznání v řádném termínu do 3. dubna 2023, máte ještě možnost využít prodlouženou lhůtu do 3. července 2023. Tato možnost je k dispozici všem poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání elektronicky prostřednictvím datové schránky nebo s využitím elektronického podpisu. Je důležité si uvědomit, že tato tříměsíční prodloužená lhůta je automatická a není třeba o ni žádat na finančním úřadě.

V případě, že se rozhodnete využít této prodloužené lhůty, nebudete sankcionováni ani penalizováni ze strany finančního úřadu. Musíte však dodržet stanovený termín 3. července 2023 a zajistit, aby v tento den bylo daňové přiznání skutečně doručeno správci daně. Elektronické podání lze provést prostřednictvím aplikace EPO na Daňovém portálu Finanční správy, kde najdete všechny potřebné formuláře a návody.

Pro poplatníky, kteří využívají služeb daňového poradce, se termín pro podání daňového přiznání automaticky prodlužuje až do 3. července 2023, a to bez ohledu na způsob podání. V tomto případě je však nutné, aby plná moc k zastupování daňovým poradcem byla finančnímu úřadu doručena nejpozději do 3. dubna 2023. Pokud byla plná moc podána později, původní termín pro podání daňového přiznání zůstává v platnosti.

Elektronické podání přináší řadu výhod, mezi které patří především možnost využití této prodloužené lhůty. Další výhodou je eliminace chyb při vyplňování, jelikož aplikace EPO obsahuje automatické kontroly a upozorní vás na případné nesrovnalosti. Systém také nabízí možnost předvyplnění některých údajů z předchozích daňových přiznání, což celý proces značně urychluje.

Je třeba mít na paměti, že prodloužená lhůta se vztahuje nejen na samotné podání daňového přiznání, ale také na úhradu daně. To znamená, že daň je splatná ve stejném termínu jako je lhůta pro podání daňového přiznání. Pokud tedy využijete prodlouženou lhůtu do 3. července 2023, máte až do tohoto data čas i na zaplacení daně bez sankce.

V případě, že očekáváte, že ani do 3. července 2023 nebudete schopni daňové přiznání podat, je možné požádat správce daně o prodloužení lhůty. Tato žádost však musí být podána před uplynutím standardní nebo prodloužené lhůty a musí obsahovat relevantní důvody pro další prodloužení. Správce daně může v odůvodněných případech lhůtu prodloužit až o tři měsíce, ve výjimečných případech i déle.

Podání přes datovou schránku do 2.5.2023

Pro podnikatele a další osoby s povinně zřízenou datovou schránkou platí v roce 2023 důležitý termín 2. května 2023 jako nejzazší datum pro podání daňového přiznání elektronickou formou. Tato povinnost se týká všech subjektů, kterým byla datová schránka zřízena ze zákona, což zahrnuje především právnické osoby a fyzické osoby podnikající. Je důležité si uvědomit, že tento termín je závazný a jeho nedodržení může vést k sankčním postihům ze strany finančního úřadu.

Elektronické podání prostřednictvím datové schránky představuje moderní a efektivní způsob komunikace s finančním úřadem. Systém je dostupný nepřetržitě a umožňuje podat daňové přiznání kdykoliv před stanoveným termínem. Daňoví poplatníci musí věnovat pozornost tomu, že za den podání se považuje den, kdy bylo přiznání skutečně doručeno do datové schránky finanční správy, nikoliv den, kdy bylo odesláno.

V případě, že poplatník nestihne podat daňové přiznání do stanoveného termínu 2. května 2023, hrozí mu sankce. Pokuta za pozdní podání začíná na 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, minimálně však 500 Kč. Je proto zásadní nezanedbat přípravu a včasné zpracování všech potřebných podkladů. Daňoví poplatníci by měli také počítat s tím, že v posledních dnech před termínem může být systém přetížený, a proto je vhodné nenechávat podání na poslední chvíli.

Pro úspěšné elektronické podání je nezbytné mít správně nastavený přístup do datové schránky a všechny potřebné přihlašovací údaje. Doporučuje se také zkontrolovat platnost certifikátů a případně je včas obnovit. Samotný formulář daňového přiznání lze vyplnit přímo v elektronické podobě pomocí aplikace EPO, která nabízí průvodce vyplněním a automatickou kontrolu zadaných údajů.

Daňová povinnost musí být uhrazena ve stejném termínu jako podání přiznání, tedy do 2. května 2023. Je důležité správně uvést všechny platební údaje, především variabilní symbol, který je zpravidla tvořen rodným číslem fyzické osoby nebo identifikačním číslem právnické osoby. Platbu je možné provést bankovním převodem nebo prostřednictvím poštovní poukázky.

Poplatníci by neměli zapomínat ani na případné přílohy k daňovému přiznání, které je nutné také odeslat elektronicky. Může se jednat například o účetní závěrku, přehledy o příjmech a výdajích nebo další dokumenty požadované finanční správou. Všechny tyto dokumenty musí být naskenovány a připojeny k elektronickému podání v odpovídajícím formátu.

Sankce a pokuty za pozdní podání

Pokud nestihnete podat daňové přiznání v řádném termínu, tedy do 3. dubna 2023 (případně do 3. července 2023 při elektronickém podání či zastoupení daňovým poradcem), musíte počítat s finančními postihy. Finanční úřad může v takovém případě udělit pokutu, jejíž výše se odvíjí od délky prodlení a výše daňové povinnosti.

Způsob podání	Termín podání 2023
Papírové podání	3. dubna 2023
Elektronické podání	2. května 2023
S daňovým poradcem	3. července 2023

Základní sankce za pozdní podání začíná na 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení. Tato částka se počítá maximálně po dobu pěti měsíců, přičemž maximální výše této sankce může dosáhnout 5 % stanovené daně. Je důležité si uvědomit, že pokuta se vypočítává i v případě, že vám vznikl daňový bonus. V takovém případě se sankce počítá z částky daňového bonusu.

Pokud je prodlení delší než pět měsíců, může finanční úřad udělit pokutu až do výše 300 000 Kč. Tato pokuta je již považována za závažnější porušení daňových povinností. Finanční úřad při stanovení výše pokuty přihlíží k okolnostem případu, míře zavinění a také k tomu, zda se jedná o první pochybení nebo opakované porušení povinností.

V případě, že daňové přiznání podáte se zpožděním do 5 pracovních dnů po stanovené lhůtě, může vám být pokuta prominuta. Toto prominutí však není automatické a záleží na posouzení finančního úřadu. Důležité je také vědět, že kromě pokuty za pozdní podání vám může být vyměřeno i úročení z prodlení, které činí repo sazbu České národní banky zvýšenou o 8 procentních bodů.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat situaci, kdy vám vznikla daňová povinnost a daň nezaplatíte včas. V takovém případě se kromě pokuty za pozdní podání přiznání připočítává ještě úrok z prodlení za pozdní úhradu daně. Tento úrok se počítá od pátého pracovního dne následujícího po původním termínu splatnosti.

Pro minimalizaci rizika sankcí je vhodné v případě, že víte, že nestihnete podat daňové přiznání včas, požádat finanční úřad o prodloužení lhůty. Tuto žádost je nutné podat před uplynutím řádného termínu a musí obsahovat relevantní důvody pro prodloužení. Finanční úřad může lhůtu prodloužit až o tři měsíce, ve výjimečných případech i déle.

Nezapomeňte také, že pokud vám vznikla povinnost podat daňové přiznání a neučiníte tak ani po výzvě správce daně, může vám být udělena pokuta až do výše 500 000 Kč. Tato sankce je již považována za velmi závažné porušení daňových povinností a může mít další následky v podobě daňové kontroly nebo zostřeného dohledu ze strany finančního úřadu.

Možnost požádat o odklad daňového přiznání

Pokud víte, že nestihnete podat daňové přiznání v řádném termínu do 3. dubna 2023, máte možnost požádat finanční úřad o prodloužení lhůty. Odklad pro podání daňového přiznání lze získat maximálně o 3 měsíce, tedy do 3. července 2023. Tento odklad však není automatický a je třeba o něj požádat prostřednictvím oficiální žádosti. Žádost musí být podána před uplynutím standardní lhůty pro podání daňového přiznání.

Je důležité vědět, že žádost o prodloužení lhůty musí být řádně odůvodněná. Finanční úřad posuzuje každou žádost individuálně a může ji zamítnout, pokud důvody nepovažuje za dostatečně závažné. Mezi akceptovatelné důvody patří například dlouhodobá nemoc, pobyt v zahraničí, čekání na důležité dokumenty od třetích stran nebo mimořádně složitá daňová situace. Samotná časová vytíženost nebo nedostatečná příprava obvykle nejsou považovány za dostačující důvod.

Žádost lze podat několika způsoby - osobně na podatelnách finančních úřadů, poštou, datovou schránkou nebo elektronicky přes portál Moje daně. Při podání žádosti není stanoven žádný správní poplatek, je však nutné počítat s tím, že případné nedoplatky na dani budou i nadále úročeny až do skutečného data úhrady. Proto je vhodné, i přes schválený odklad podání přiznání, uhradit předpokládanou výši daně v původním termínu.

V případě, že pracujete s daňovým poradcem, existuje automatické prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání až do 3. července 2023. Pro využití této možnosti je nutné mít s daňovým poradcem uzavřenou plnou moc a tu doručit příslušnému finančnímu úřadu nejpozději do 3. dubna 2023. Toto prodloužení se vztahuje i na případy, kdy daňové přiznání zpracovává advokát.

Je třeba mít na paměti, že odklad podání daňového přiznání neovlivňuje povinnost podat přehledy pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Tyto přehledy mají své vlastní lhůty a je nutné je dodržet nezávisle na odkladu daňového přiznání. Pokud tedy získáte odklad pro podání daňového přiznání, neznamená to automaticky i odklad těchto souvisejících povinností.

V případě schválení žádosti o odklad je poplatník povinen podat daňové přiznání nejpozději v nově stanoveném termínu. Nedodržení tohoto termínu může vést k sankčním postihům ze strany finančního úřadu, včetně pokut a penále. Proto je důležité pečlivě zvážit, zda je odklad skutečně nezbytný, a v případě jeho získání nový termín bezpodmínečně dodržet.

Povinnost podat přiznání elektronickou formou

Od roku 2024 dochází k významné změně ve způsobu podávání daňových přiznání, kdy většina poplatníků bude muset podat přiznání elektronickou formou. Tato povinnost se týká všech daňových subjektů, které mají zpřístupněnou datovou schránku ze zákona nebo mají datovou schránku zřízenou dobrovolně. Mezi povinné subjekty patří především právnické osoby a podnikající fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku.

Elektronické podání lze uskutečnit několika způsoby. Nejčastěji využívanou metodou je podání prostřednictvím datové schránky, kterou má v současnosti aktivní více než milion subjektů. Další možností je využití portálu MOJE daně, kde lze přiznání vyplnit a odeslat online. Tento portál nabízí intuitivní rozhraní a automatické kontroly, které minimalizují riziko chyb při vyplňování.

Pro rok 2023 (podání v roce 2024) je důležité si uvědomit, že elektronická forma podání není jen doporučením, ale zákonnou povinností. Nedodržení této povinnosti může vést k sankci až 50 000 Kč. Finanční správa však přislíbila, že v počátečním období bude k případným pochybením přistupovat s určitou mírou tolerance, zejména u menších podnikatelů a starších osob, které mohou mít s elektronickou komunikací problémy.

Výjimku z povinnosti elektronického podání mají pouze fyzické osoby, které nemají zpřístupněnou datovou schránku a jejichž roční obrat nepřesahuje 25 milionů korun. Tyto osoby mohou i nadále podávat daňová přiznání v papírové podobě. Je však třeba zdůraznit, že i pro tyto subjekty může být elektronické podání výhodnější, zejména z hlediska prodloužení lhůty pro podání o jeden měsíc.

Přechod na elektronickou formu podání přináší řadu výhod. Kromě již zmíněného automatického prodloužení lhůty je to především rychlost zpracování, okamžité potvrzení o přijetí podání, možnost opravy chyb před odesláním a v neposlední řadě také ekologický aspekt. Finanční správa navíc poskytuje různé nástroje a podporu pro elektronické podání, včetně video návodů a helpdesku.

Pro úspěšné elektronické podání je nutné mít aktivní datovou schránku nebo elektronický podpis. Doporučuje se nezanechávat podání na poslední chvíli a raději si vše připravit s dostatečným předstihem. V případě technických problémů je k dispozici technická podpora Finanční správy, která může pomoci s řešením případných komplikací. Elektronizace daňové správy je nevyhnutelným trendem, který postupně zasáhne všechny oblasti komunikace se státní správou.

Výjimky z povinnosti podat daňové přiznání

Povinnost podat daňové přiznání se nevztahuje na všechny občany České republiky. Existuje několik důležitých výjimek, kdy není nutné daňové přiznání podávat. Základní výjimkou jsou poplatníci, kteří mají příjmy pouze ze zaměstnání od jednoho nebo postupně od více zaměstnavatelů. Podmínkou však je, že u všech těchto zaměstnavatelů podepsali prohlášení k dani a nemají jiné příjmy vyšší než 6 000 Kč ročně.

Další významnou skupinou jsou důchodci pobírající pouze starobní důchod. Pokud jejich roční důchod nepřesáhne zákonem stanovený limit, který pro rok 2023 činí 583 200 Kč, nemusí podávat daňové přiznání. Je však důležité si uvědomit, že pokud důchodce má kromě důchodu i jiné příjmy, například z pronájmu nebo z brigády, které přesáhnou 6 000 Kč ročně, povinnost podat daňové přiznání se na něj již vztahuje.

Studenti jsou další specifickou skupinou. Ti nemusí podávat daňové přiznání, pokud jejich příjmy nepřekročí rozhodnou částku. To se týká především studentů pracujících na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou do 10 000 Kč, kde zaměstnavatel odvádí srážkovou daň. Stejně tak studenti pracující na dohodu o pracovní činnosti s výdělkem do stanovené hranice jsou osvobozeni od povinnosti podání.

Osoby s příjmy ze závislé činnosti od více zaměstnavatelů současně musí zvážit svou situaci individuálně. Pokud měli tito poplatníci postupně v průběhu roku více zaměstnavatelů a u každého podepsali prohlášení k dani (nikoli současně), nemusí podávat daňové přiznání. Toto pravidlo platí za předpokladu, že nemají jiné příjmy podléhající dani vyšší než zmíněných 6 000 Kč.

Zvláštní kategorií jsou také osoby s příjmy ze zahraničí. V případě, že poplatník dosahuje příjmů ze států, s nimiž má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, a tyto příjmy jsou podle smlouvy vyjmuty ze zdanění v ČR, není povinen podávat daňové přiznání. To však platí pouze v případě, že nemá jiné příjmy podléhající dani v České republice.

Je třeba zdůraznit, že i když se na poplatníka vztahuje některá z výjimek, může být pro něj výhodné daňové přiznání podat dobrovolně. Například v situaci, kdy může uplatnit daňové slevy nebo odpočty, které by vedly k daňovému přeplatku. Typickým příkladem je uplatnění slevy na manžela/manželku, odpočet úroků z hypotečního úvěru nebo darů na charitativní účely. V takových případech může podání daňového přiznání vést k získání daňového bonusu nebo vrácení přeplatku na dani.

Čas běží jako voda, ale daňové přiznání má svůj pevný termín. Nezapomeňte, že základní lhůta je do 3. dubna 2023, s daňovým poradcem máte čas do 3. července 2023.

Bohumil Kratochvíl

Termíny pro OSVČ a zaměstnance

Podání daňového přiznání za rok 2023 má několik důležitých termínů, které musí jak OSVČ, tak zaměstnanci dodržet. Základní termín pro podání daňového přiznání je stanoven na 2. dubna 2024, jelikož 1. dubna je velikonoční pondělí a státní svátek. Tento termín platí pro všechny, kdo podávají přiznání v papírové formě nebo elektronicky bez daňového poradce.

Pro osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnance, kteří se rozhodnou využít služeb daňového poradce, se lhůta automaticky prodlužuje. V takovém případě je konečný termín stanoven na 1. července 2024. Aby bylo možné tohoto prodloužení využít, je nutné podat plnou moc k zastupování daňovým poradcem finančnímu úřadu, a to nejpozději do 2. dubna 2024.

Zaměstnanci, kteří mají příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více zaměstnavatelů a podepsali u nich prohlášení k dani, nemusí podávat daňové přiznání sami. V těchto případech může zaměstnavatel provést roční zúčtování daně. O toto roční zúčtování musí zaměstnanec požádat nejpozději do 15. února 2024 a dodat potřebné dokumenty.

OSVČ mají navíc povinnost podat přehled o příjmech a výdajích pro správu sociálního zabezpečení nejpozději do 2. května 2024. Pro zdravotní pojišťovnu platí stejný termín. Pokud OSVČ podává daňové přiznání prostřednictvím daňového poradce, posouvá se termín pro podání přehledů na jeden měsíc po termínu pro podání daňového přiznání, tedy do 1. srpna 2024.

V případě, že poplatník podává daňové přiznání elektronicky, má k dispozici o měsíc delší lhůtu. To znamená, že elektronické podání lze uskutečnit až do 2. května 2024. Tato možnost je stále populárnější, protože nabízí větší flexibilitu a pohodlí při zpracování daňových povinností.

Je důležité zmínit, že nedodržení stanovených termínů může vést k sankcím ze strany finančního úřadu. Pokuta za pozdní podání začíná na 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, minimálně však 500 Kč. V případě, že daňové přiznání není podáno ani po výzvě správce daně, může pokuta dosáhnout až 500 000 Kč.

Pro OSVČ je také klíčové nezapomenout na placení záloh na sociální a zdravotní pojištění. Nové zálohy vypočtené z příjmů za rok 2023 je nutné začít platit od měsíce, ve kterém byl podán přehled o příjmech a výdajích. První záloha v nové výši je splatná do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled.

Daňové přiznání při příjmech ze zahraničí

Povinnost podat daňové přiznání při příjmech ze zahraničí se týká všech českých daňových rezidentů, kteří v roce 2023 získali příjmy ze zdrojů v zahraničí. Základní termín pro podání daňového přiznání je 2. dubna 2024, jelikož 1. dubna připadá na velikonoční pondělí. V případě, že využijete služeb daňového poradce, můžete tento termín prodloužit až do 1. července 2024.

Když řešíte zahraniční příjmy, je fakt důležitý mít přehled o všech pravidlech, podobně jako když používáte zahraniční stravné 2023 kalkulačka pro výpočet diet. Musíte hlavně zkontrolovat, jestli existuje smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi naší zemí a tím státem, odkud ty peníze máte. Do daňového přiznání musíte všechno napsat v českých korunách, a na přepočet můžete použít buď jednotný kurz od Ministerstva financí nebo kurz České národní banky. Mimochodem, zahraniční stravné 2023 kalkulačka vám může pomoct s výpočty, stejně jako průměrný roční kurz pro rok 2023, který najdete na webu Finanční správy. Jo, a nezapomeňte si správně spočítat zahraniční stravné 2023 kalkulačka vám s tím pomůže.

Pokud jste v zahraničí odvedli daň, můžete ji v České republice uplatnit metodou zápočtu nebo vynětí, v závislosti na příslušné mezinárodní smlouvě. Metoda zápočtu znamená, že daň zaplacenou v zahraničí můžete započíst proti české daňové povinnosti. Metoda vynětí naopak umožňuje zahraniční příjem zcela vyjmout ze zdanění v ČR.

Pro správné zpracování daňového přiznání je nezbytné shromáždit veškeré relevantní dokumenty, zejména potvrzení o zdanitelných příjmech ze zahraničí, doklady o zaplacené dani v zahraničí a případné další dokumenty prokazující výši a charakter příjmů. Všechny cizojazyčné dokumenty by měly být přeloženy do češtiny, přičemž pro účely daňového řízení není nutný úřední překlad.

V případě příjmů ze závislé činnosti v zahraničí je důležité zohlednit také sociální a zdravotní pojištění. Pokud pracujete v zemích EU, vztahují se na vás koordinační nařízení, která určují, ve které zemi budete pojištěni. Při práci mimo EU je situace složitější a je třeba individuálně posoudit povinnosti vůči českému systému sociálního zabezpečení.

Nezapomeňte, že i když máte pouze zahraniční příjmy, musíte v daňovém přiznání uvést veškeré své celosvětové příjmy. To zahrnuje nejen příjmy ze zaměstnání, ale také příjmy z podnikání, pronájmu, kapitálového majetku či ostatní příjmy. Pokud jste během roku 2023 pobírali příjmy z více zemí, je nutné každý příjem posuzovat samostatně podle příslušné mezinárodní smlouvy.

V případě nejasností ohledně vyplnění daňového přiznání při zahraničních příjmech je vhodné konzultovat situaci s daňovým poradcem, který má zkušenosti s mezinárodním zdaněním. Chybné vyplnění daňového přiznání může vést k doměření daně a případným sankcím ze strany finančního úřadu.

Platba daně a zálohy na daň

Daň z příjmů za rok 2023 je splatná v řádném termínu pro podání daňového přiznání, tedy 3. dubna 2024. Tento termín platí pro všechny poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami. V případě, že daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce nebo advokát, posouvá se termín splatnosti až na 1. července 2024. Je důležité si uvědomit, že plná moc udělená daňovému poradci musí být finančnímu úřadu doručena nejpozději do 3. dubna 2024, jinak pozdější termín neplatí.

Při platbě daně je nezbytné správně uvést všechny platební údaje. Daň lze uhradit několika způsoby - bankovním převodem, což je nejčastější metoda, dále pomocí poštovní poukázky nebo v hotovosti přímo na pokladně finančního úřadu. Pro správnou identifikaci platby je klíčové uvést správné číslo bankovního účtu finančního úřadu a především specifický symbol, kterým je ve většině případů rodné číslo fyzické osoby nebo identifikační číslo právnické osoby.

Pokud výše daně za předchozí zdaňovací období přesáhla 30 000 Kč, vzniká poplatníkovi povinnost platit zálohy na daň z příjmů. Zálohy se platí v průběhu zálohového období, které začíná běžet prvním dnem následujícím po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období. Při daňové povinnosti mezi 30 000 Kč a 150 000 Kč se zálohy platí pololetně ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti, a to vždy do 15. dne šestého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

V případě daňové povinnosti přesahující 150 000 Kč se zálohy platí čtvrtletně ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti, tedy do 15. dne třetího, šestého, devátého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období. Je důležité nezapomenout, že zaplacené zálohy se započítávají na úhradu skutečné daňové povinnosti za zdaňovací období, pro které byly placeny.

Poplatníci by měli věnovat pozornost také případnému přeplatku nebo nedoplatku na dani. Pokud vznikne přeplatek, lze požádat o jeho vrácení prostřednictvím žádosti podané spolu s daňovým přiznáním. Finanční úřad má povinnost vrátit přeplatek do 30 dnů od podání žádosti, pokud přeplatek přesahuje částku 200 Kč. V případě nedoplatku je třeba jej uhradit nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání, jinak vzniká povinnost platit úrok z prodlení, který může výrazně navýšit celkovou částku k úhradě.